EEG-biofeedback, nebo také neurofeedback, může být užitečným nástrojem při léčbě úzkostných stavů. Tato metoda využívá zpětné vazby z elektroencefalografie (EEG) k tréninku regulace mozkové aktivity. Zde jsou některé způsoby, jak může EEG-biofeedback přispět ke snižování úzkosti:
Zjednodušeně řečeno: beta mozkové vlny se pro nás stávají problémem, když se z nich nemůžeme dostat. V takovém stavu nejsme schopni naladit se do relaxačních mozkových vln alfa, théta a delta. Pokud náš mozek příliš dlouho setrvává v beta vlnách, hemisféry jsou méně synchronizované. Dlouhodobé setrvávání v beta vlnách může mít za následek:
Každou hodinu každého dne produkují nervové buňky v našem mozku elektrické signály nebo impulsy, které se projevují jako vzorce mozkových vln. Tyto vzorce mají přímý vztah k našim myšlenkám, emocím, stavu bytí, tělesným funkcím a vlastně k celé kvalitě našeho života!
Mozek dělá člověka člověkem. Jsou v něm ukryty veškeré schopnosti, dovednosti, zkušenosti, zážitky. Mozek denně produkuje nové mozkové buňky a existují způsoby, jak tuto činnost urychlit a zvýšit plasticitu mozku prostřednictvím tréninků EEG Biofeedback s pomocí specializovaných přístrojů.
Výzkumníci už mají techniku, která jim umožňuje z elektrických signálů v mozku dekódovat slova, na která člověk právě myslel, uvedla BBC. Metoda ale není určena ke čtení myšlenek a vyhledávání vnitřního nepřítele, jak by se mohli obávat čtenáři dystopických orwellovských vizí, ale má v budoucnu umožnit komunikaci s pacienty v kómatu.
Nová studie řízená Národní Akademií vědců v USA odhalila, že dvě třetiny energie v mozku jsou využity neurony na odeslání signálu. Zbývající třetina je využívána k tomu, co spolu autor studie Wei Chen radiolog ze Zdravotní školy Minnesotské Univerzity (University of Minnesota Medical School) popisuje jako zdravotní prevenci a údržbu buněk.
Jednou ze stinných stránek užívání marihuany je její vliv na pracovní paměť, na schopnost dočasně udržet a zpracovat informace pro jejich další použití, pochopení a učení.
u většiny lidí ovládá pravou polovinu těla. Kromě toho je sídlem logiky, řeči a vůle. Díky ní dokážeme pracovat s fakty, daty a čísly, máme smysl pro míry a váhy a dokážeme provádět matematické operace. Zodpovídá také za náš systematický přístup, analytické myšlení a cit pro řád.
Neurovědci z Norské univerzity vědy a techniky (NTNU) se rozhodli experimentálně prozkoumat, jak vlastně mozek pracuje, když se pokouší vybavit si některou ze vzpomínek. Zejména je zajímalo, jak reaguje na situace, ve kterých musí přepínat mezi několika různými vzpomínkami najednou.
